Nedávno jsem na internetu narazil na článek o zlaté éře bodybuildingu. Na období, kdy se kulturistika rozvíjela, etablovaly se nejrůznější federace, vymýšlely se tréninkové metody a vznikaly první posilovací stroje, nahlížel ze zajímavého, avšak ne zcela nelogického pohledu. Za jeden z prvků, které akcelerovaly vývoj bodybuildingu, pokládal druhou světovou válku. Podle autora měl právě globální vojenský konflikt inspirovat zástupy mladých mužů k tělesnému cvičení a zvyšování síly a vědce podnítit ke zdokonalování poznání o výživě a tréninku. Zamýšlel jsem se nad těmito řádky a letmo znovu očima zavadil o úvodní větu článku. Zlatou éru bodybuildingu vymezovala jako období od 30. do 70. let 20. století. Po jejím přečtení jsem si uvědomil, jak neuvěřitelně dlouhá doba již i od 70. let uplynula. Uvědomil jsem si, že borci ze sedmdesátých let, které jsem obdivoval při prvním sledování snímku Pumping Iron, jsou dnes již ve věku seniorů, a vzpomněl na to, kolik legendárních osobností, které stály u rozvoje kulturistiky, již opustilo tento svět.
Jen za poslední dva roky jsem s lítostí musel psát o smrti Zaba Koszewskiho, Armanda Tannyho, Dennise Tinerina nebo Jacka LaLanneho. V minulém týdnu pak do kulturistického nebe odešel i Serge Nubret.
Francouzský závodník, který patřil v 70. letech na pódiu Mr. Olympia k nejvýraznějším soupeřům Arnolda Schwarzeneggera, je mnohými pokládán za jednoho z nejlepších kulturistů historie. Díky své dokonalé postavě a celoživotní oddanosti bodybuildingu se nesmazatelně zapsal do srdcí tisíců fanoušků. I proto je až s podivem, jak málo lze o Nubretově životě najít informací. Přesto jsme se na jejich základě pokusili v následujícím profilu věnovaném legendárnímu závodníkovi shrnout jeho obdivuhodnou kariéru.
Serge Nubret se narodil 6. října 1938 ve správním celku Anse-Bertrand, který je součástí Guadeloupe, zámořského regionu Francie nacházejícího se ve východní části Karibiku. Po šťastném dětství stráveném hrami uprostřed krásné přírody se s rodiči jako dvanáctiletý přestěhoval do Paříže, kde dostal stipendium. Právě zde si začal uvědomovat, že se od ostatních dětí liší. Mladý Serge odhalil, že má výjimečný talent pro atletiku.
Po dokončení střední školy začal studovat obchod. V roce 1958 se vrátil do Guadeloupe, aby unikl povinnosti sloužit v alžírské válce, která si v letech 1954 až 1962 vyžádala desítky tisíc obětí. S kulturistickým tréninkem Nubret začal v únoru téhož roku. Později vzpomínal, že zprvu neměl k dispozici žádné časopisy, ve kterých by si mohl přečíst rady týkající se tréninku nebo výživy. Jednoduše jedl typickou karibskou stravu a tři měsíce po první návštěvě posilovny si vyzkoušel i první kulturistické závody. Na Mr. Guadeloupe 1958 nenašel přemožitele a získal první titul kariéry. V září roku 1960 Serge absolvoval první mezinárodní start ve federaci IFBB. V kanadském Montrealu nastoupil na pódium světového šampionátu. Aniž by se za celou svou dosavadní kariéru dostal k suplementům, prezentoval se na závodech pažemi o obvodu 51 cm! Nubret si ze soutěže odnesl titul IFBB World Most Muscular Man a sbírka jeho trofejí se začínala zvolna rozrůstat. Po soutěži se již do Guadeloupe nevrátil a definitivně se přestěhoval do Paříže.
Rok 1961 se stal jedním z milníků Francouzovy kariéry. Serge se v něm začal pravidelně objevovat na obálkách kulturistických časopisů a také si poprvé zahrál ve filmu, když ztvárnil roli Ratora ve francouzsko-italském dobrodružném snímku Les Titans. Nubret pak do poloviny 80. let ztvárnil přibližně dvě desítky dalších filmových rolí. Ve vedlejší úloze se představil i ve slavném Profesionálovi s Jeanem-Paulem Belmondem.
Sbírku kulturistických úspěchů začal Serge po krátké odmlce věnované práci u filmu znovu rozšiřovat v roce 1963, kdy startoval na NABBA Universe mezi profesionály. Nubret nastoupil ve výborně obsazené výškové kategorii nad 173 cm. Mladý kulturista, který si již stihl udělat jméno i jako herec, vypadal díky úžasné definici a dobrým objemům na pódiu jako učiněný Herkules. Ačkoliv jej nakonec těsně porazil s aktivní kariérou se loučící Joe Abbenda, Serge mohl být s druhým místem spokojen. Ukořistil skalp úspěšného Barbadosana Earla Maynarda i v té době již legendárního Mickeyho Hargitaye, jenž měl na kontě celkový triumf z NABBA Universe amatérů 1955.
Nubret na profesionálním NABBA Universe startoval i v roce 1964 a znovu skončil druhý. Tentokrát jej předstihl již zmíněný Earl Maynard. V následujících letech si Serge dopřával soutěžní přestávku. Podle dostupných zdrojů znovu závodil až v sezóně 1969, kdy se do třetice objevil na pódiu NABBA Universe. V kategorii nad 173 cm změřil síly s americkou hvězdou Dennisem Tinerinem a s dvaadvacetiletým Arnoldem Schwarzeneggerem, který v té době již bezmála rok žil v USA. Ačkoliv Tinerino i Nubret disponovali perfektními postavami, na mladého Rakušana, který do soutěže nastoupil ve fantastické formě, ztráceli. Oba borci mezi sebou svedli "jen" souboj o druhé místo. Z něj nakonec vyšel vítězně Tinerino, jenž se mohl chlubit znatelně lepšími stehny než jeho francouzský soupeř. Nutno však dodat, že v rozvoji horní poloviny těla Nubret Američana naopak předčil.
Nubret v roce 1969 startoval i v nejvyšší kategorii na IFBB Mr. World, kde v souboji o zlato podlehl Britu Franku Richardovi.
Sezóna 1970 francouzskému závodníkovi přinesla po delší době triumf. Serge dokázal zvítězit v nejvyšší kategorii na IFBB Mr. Europe. V souboji o celkového vítěze se však nakonec musel smířit s porážkou od Franca Columba.
V roce 1972 Serge poprvé v kariéře nastoupil na pódium Mr. Olympia. Konkurence byla obrovská! Nubret najednou měřil síly s dvojnásobnými šampióny Olivou a Schwarzeneggerem i s budoucími vítězi soutěže Zanem a Columbem. Jeho forma mu stačila na třetí místo, když za zády nechal právě Zanea a Columba.
Ačkoliv lze v některých pramenech najít informaci, že Serge Nubret vybojoval v následující sezóně na Mr. Olympia stříbro, pravda je jiná. V časopisových článcích ze sedmdesátých let je Nubretovo jméno v souvislosti s výsledky Olympie 1973 uváděno až jako třetí v pořadí. Tuto podobu výsledkové listiny nabízejí i údaje zveřejněné na oficiálních stránkách profesionální divize IFBB. Ani tyto oficiální zdroje však nelze považovat za zcela neomylné. Ačkoliv uvádějí, že Serge na Mr. Olympia 1974 obsadil znovu třetí místo, Nubret v daném roce na prestižní soutěži vůbec nestartoval. Věnoval se totiž naplno práci u filmu.
S Arnoldem Schwarzeneggerem znovu síly změřil až v roce 1975. Tentokrát již na druhou příčku skutečně dosáhl, když v kategorii nad 91 kg předčil i 122 kg vážícího Loua Ferrigna. Ačkoliv Armand Tanny, který soutěž na místě sledoval, uvádí, že Serge vypadal naprosto fantasticky, samotný závodník se svou formou úplně spokojen nebyl. Na pódiu vážil jen 91 kg. Dvanáct dnů před závody mu přitom ručička váhy ukazovala 96 kg. Nubret rozdílových 5 kg ztratil zcela neplánovaně. Krátce po příjezdu do jižní Afriky, kde se soutěž konala, se dozvěděl, že se jí nesmí zúčastnit. Ben Weider, který stál v té době v čele IFBB, jako důvod uvedl, že Serge špiní dobré jméno kulturistiky, protože hraje v pornofilmech. Nubret toto tvrzení do konce života popíral a říkal, že žádný ze dvou desítek filmů, na kterých pracoval, neměl s pornografií nic společného.
Když se Nubret dozvěděl, že nesmí na Mr. Olympia 1975 závodit, byl neuvěřitelně zklamaný. Pro IFBB odvedl v uplynulých letech spoustu práce jako rozhodčí, pořadatel i funkcionář. Po několik let stál v čele francouzské IFBB, působil také jako viceprezident IFBB pro Evropu a nyní nesměl startovat na nejprestižnější soutěži, která byla jeho federací pořádána! Serge byl psychicky na dně. Přestal trénovat i jíst. Když mu byla na poslední chvíli účast na soutěži povolena, jeho forma ani hmotnost nebyly po dvanácti dnech bez posilovny takové, jak plánoval.
Serge následně kritikou IFBB nešetřil. Napadal propojení IFBB, v jejímž čele stál Ben Weider, s ekonomickými zájmy Joea Weidera, který byl v USA vydavatelem různých kulturistických časopisů. Nelíbilo se mu ani, že nejvýznamnější soutěž pořádaná IFBB nese Joeovo jméno. Klání kvůli tomu pro Serge mělo nádech soukromé akce koncernu Weider, v jehož čele stál právě Joe. Nubret nesouhlasil ani s výší finanční prémie pro vítěze Mr. Olympia. Šek na tisíc dolarů se mu jako odměna pro šampióna profesionální soutěže zdál směšný.
Nubretovy výroky skončily konfliktem s bratry Weiderovými a Serge se rozhodl za pomoci italského delegáta IFBB Bruna Piccoliho založit pod názvem World Amateur Body Building Association (WABBA) novou asociaci pro amatéry i profesionály. Následně byla Nubretovi v IFBB pozastavena činnost. Počátkem listopadu 1976 byl pak Serge po zasedání mezinárodního kongresu z IFBB doživotně vyloučen.
V roce 1976 tak Nubret startoval již na soutěžích pořádaných jinými organizacemi. Vybojoval druhé místo na WBBG Olympus, kde nestačil jen na Sergia Olivu, a konečně se mu také podařilo triumfovat na Mr. Universe profesionálů ve federaci NABBA. Na soutěžích pořádaných pod hlavičkou WBGG a NABBA nechyběl ani v letech 1977 a 1978.
Počátkem osmdesátých let si Serge vyzkoušel závody i ve WABBA. Na Pro World Cup 1981 obsadil druhé místo, když jej opět předstihl Sergio Oliva. V roce 1983 pak na světovém šampionátu federace WABBA vybojoval první místo před druhým Edouardem Kawakem. Poslední zmínkou o Nubretově účasti na závodech je výsledková listina mistrovství světa profesionálů federace NABBA 1987, kde Serge v osmačtyřiceti letech získal čtvrté místo.
Serge Nubret zůstal s kulturistikou velmi úzce spjat i poté, co pověsil soutěžní plavky na hřebík. Působil jako trenér a sám nadále dvě hodiny denně trénoval. I po šedesátce disponoval obdivuhodnou formou, kterou předváděl na nejrůznějších exhibičních vystoupeních.
Do pamětí fanoušků se zapsal jednou z nejestetičtějších postav historie a dokonalým hrudníkem. Při přetváření těla k obrazu ve své mysli sázel na trénink s menšími váhami o vyšším počtu opakování i sérií. Serge před několika lety vzpomínal, že když závodil, zařazoval do tréninku třicet až padesát sérií pro každou tělesnou partii s výjimkou paží, které obvykle procvičil v šestnácti sériích. Nubret sázel na 12 - 20 opakování a přibližně třicetisekundové přestávky mezi sériemi. Je pochopitelné, že při takovém tempu nemohl trénovat s příliš těžkými váhami. Ačkoliv jeho maximum v bench-pressu bylo 225 kg, v tréninku hrudník procvičoval jen se 70 - 100 kg. Co se týká stravy, věřil červenému masu, rýži a fazolím. Když se připravoval na závody, snědl někdy i dvě a tři čtvrtě kilogramu červeného masa za den.
V Nubretově tréninku a stravování se mnoho nezměnilo ani v jeho sedmdesáti letech, kdy jsme Vám nabídli krátké video z jeho tréninku. Tehdy nikdo netušil, že Serge bude za několik měsíců ve vážném stavu hospitalizován a již se nikdy nezotaví. Po déle než dva roky trvajících zdravotních problémech zaviněných podle některých verzí poruchou slinivky, podle jiných otravou nebo mrtvicí Serge Nubret 19. dubna 2011 v Paříži navždy opustil tento svět.
—————